Vývoj metod pro testování účinnosti repelentů proti klíšťatům

11. 04. 2012

Související obrázky

Testování repelentů

Klíště obecné: samice a menší samec

Existuje množství metod pro testování repelentů proti klíšťatům, přičemž ne všechny jsou dostatečně účinné a z etického a epidemiologického hlediska vhodné. Náš tým se podílí na vývoji a zdokonalování metod, založených na napodobení reálných situací při používání repelentů a schopných rozlišit méně efektivní přípravky od skutečně účinných.

Klíšťata jsou celosvětově rozšířenými přenašeči medicínsky významných patogenů (virů, bakterií i prvoků). Protože většina repelentů byla vyvinuta primárně na ochranu proti komárům, je důkladné testování na klíšťatech nutné, chceme-li si ověřit účinnost repelentu i proti nim – jedině skutečně efektivní repelent je účinným prostředkem osobní ochrany proti klíšťatům, což má nevyhnutelně i dopad na epidemiologii onemocnění, jejichž původce klíšťat přenášejí.

Aktuální literatura proklamuje potřebu vývoje nových metod schopných reflektovat účinnost repelentů při použití na živém organismu. Je nutná další optimalizace těchto přístupů a vývoj in vitro metod tak, aby v budoucnu mohlo být upuštěno od testů na živých hostitelích.

Bylo vyvinuto mnoho přístupů pro testování účinnosti repelentních látek, ale bohužel ne všechny jsou schopny rozlišit mezi skutečně účinnými a neefektivními preparáty.

Mezi tradiční přístupy patří testy na Petriho miskách, vertikálních pruzích látky/papíru, Y olfaktometrech, vlajkování v terénu, testování na lidských dobrovolnících či pokusných zvířatech. In vitro testy často kladou pouze nízké požadavky na repelent: nelze posoudit, zda je repelent účinný navzdory faktorům, které v reálu klíště k člověku přitahují (pot, pohyb, CO2 ve vydechovaném vzduchu ...) nebo nevíme, zda pracujeme s klíšťaty, která mají motivaci najít hostitele. Vlajkování spolu s testy na živých objektech přináší epidemiologické a etické problémy.

Náš tým se podílí na vývoji a zdokonalování efektivních metod, založených na napodobení reálných situací při používání repelentů: repelent na živém hostiteli interferuje s celým komplexem hostitelských stimulů a jeho odpuzující schopnost musí být silnější, než motivace klíštěte sát na hostiteli. Cílem jsou dobře standardizovatelné, efektivní a eticky bezproblematické testovací přístupy s využitím pohyblivých vyhřívaných objektů, umělých membrán apod.

Autor: Hana Kučerová - Masarykova univerzita (Ústav experimentální biologie) Přečteno: 455×

Komentáře

Článek nemá žádné komentáře

Vložit komentář




Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné

Pomůžeme vyřešit váš problém

Volejte, pište, vyhledávejte! tel.: 541 149 301, info@chempoint.cz Skype: chempoint.cz

Uživatelské odkazy a odkazy o projektu

O projektu Aktuality Kontakt Cíle projektu Jak publikovat Přihlášení Registrace