Věda pro zdravý životní styl

Jednou z důležitých součástí zdravého životního stylu je bezesporu vhodná výživa. Mnoha studiemi bylo dokázáno, že vhodnou výživou lze ovlivnit nepříznivý trend šíření neinfekčních onemocnění hromadného výskytu takzvaných civilizačních chorob, ke kterým patří kardiovaskulární choroby, rakovina, diabetes mellitus 2 typu, obezita nebo neurodegenerativní onemocnění (např. Alzheimerova a Parkinsonova choroba). Hlavní negativní faktory, které mohou vést k těmto onemocněním jsou: nadbytečný příjem soli, vysoký příjem alkoholu, nevhodné složení přijímaných tuků, vysoký příjem energie a nedostatečný příjem ovoce a zeleniny. Vědecké poznatky z oblasti lidské výživy jsou pro širokou veřejnost formulovány názorně v podobě výživových pyramid nebo také v podobě talíře či kruhu a přinášejí informaci jaké potraviny a v jakých množstvích bychom je měli denně přijímat. Jsou souhrnem doporučení, která odrážejí nejnovější vědecké poznatky a jsou v souladu s výživovými cíli a doporučeními našich i evropských odborných společností pro výživu.

Na co bychom se měli podle výživových doporučení zaměřit:

• na udržování optimální tělesné hmotnosti rovnováhou mezi příjmem a výdejem energie (v rozmezí 18-25 BMI). Z toho plyne i potřeba pravidelné fyzické aktivity. Ta má lepší účinky na udržení hmotnosti, než různé způsoby hladovění. Pohyb je navíc nedílnou součástí prevence kardiovaskulárních chorob.
• na snižování příjmu tuků tak, aby nepřekročil 30 % optimální celkové energetické hodnoty (cca 70 g na den u lehce pracujících) a na snižování příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den.
• na omezení živočišných tuků a zvýšení podílu rostlinných olejů a tuků. Příjem těchto tuků by měl být takový, aby obsahoval optimální složení nenasycených mastných kyselin.
• na optimalizaci příjmu jednoduchých cukrů maximálně 10 % z celkové energetické dávky (cca 60 g na den u lehce pracujících) a na zvýšení podílu polysacharidů ve výživě.
• na snížení spotřeby kuchyňské soli na 5 - 6 g za den a preferenci používání soli obohacené jodem.
• na zvýšení příjmu vitaminu C na 100 mg denně a dalších ochranných látek,zejména s antioxidační aktivitou (např.: zinek, selen, vápník, jód, karoteny, vitamin E a dalších).
• zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den u dospělých, což představuje 600 g zeleniny a ovoce denně. Poměr ovoce a zeleniny by měl být 1:2. U dětí od druhého roku života by měl být příjem vlákniny 5 g + počet gramů odpovídajících rokům dítěte.

Neměli bychom opomíjet i další velmi rizikový faktor pro naše zdraví a to je stres. Naučit se jej ovládat a umět mu předcházet vhodnou relaxací je cestou k udržení dobrého zdraví a směrem k správnému životnímu stylu.
Studie, které jsme prováděli se studenty Ústavu chemie potravin a biotechnologií, Fakulty chemické, byly také zaměřeny na sledování výživových zvyklostí i životního stylu a to právě ve vztahu k současným doporučením. Nejen o výsledcích těchto studií se můžete dočíst v dalších článcích.

Komunity

• PhotoChemPoint
• PolymerPoint
• EnviroPoint
• PlazmaPoint
• SiliPoint
• NanoMedicPoint
• BiotechPoint
• Organická elektronika
• Věda pro zdraví
• Jiné obory