Strašák jménem GMP aneb průzkum na FCH VUT

03. 05. 2012

Související obrázky

studenti biotechnologií

pozitíva GMPNegatíva GMP

Geneticky modifikované potraviny (dále jen GMP) se od tzv. klasických potravin liší v tom, že byly vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů. Geneticky modifikovaným organismem se podle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty rozumí každý organismus kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, tj. cílenou změnou dědičného materiálu, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.

Studenti 3. ročníku oboru Biotechnologie absolvovali v letním semestru letošního akademického roku předmět Základy genových technologií. V rámci semináře posluchači prezentovali různé aktuality z oblasti metod genového inženýrství a jejich aplikací v biotechnologiích, medicíně, zemědělství, potravinářství včetně různých postřehů týkajících se propagace, medializace, etických a legislativních problémů. Aktualita Jany Vlachové zaměřená na informovanost a názor úzké skupiny lidí z jejího blízkého okolí na geneticky modifikované potraviny přinesla natolik zajímavé výsledky, že nás, studenty biotechnologie, inspirovaly k provedení podobného výzkumu s větším počtem respondentů.

Dne 17. 4. 2012 tedy studenti oboru Biotechnologie projevili svou iniciativu a uspořádali ve svém volném čase na půdě Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně průzkum názorů na geneticky modifikované potraviny u studentů a zaměstnanců FCH VUT. Anketa byla zaměřena na problematiku GMP cíleně, protože jídlo je nutností i zájmem nás všech.

Dotazník byl cíleně formulovaný tak, aby respondent pokud možno jasně projevil svůj postoj vůči geneticky modifikovaným potravinám, zda GMP spíše odmítá nebo přijímá jako běžnou potravinu. Do ankety byly zároveň zařazeny otázky, které měly objasnit, zda dotázaní jsou informováni a věří spíše odborným faktům nebo různým populárním zprávám šířeným médii. V dalších otázkách měli za úkol zodpovědět, co si představí pod samotným pojmem GMP a jestli by si takovou potravinu koupili. Kromě cíle zjistit informovanost respondentů o tomto tématu bylo zároveň snahou inspirovat pedagogy a studenty fakulty k zamyšlení, zda jejich pozitivní/negativní názor na GMP je opravdu opodstatněný a podložený fakty.

Ankety se zúčastnilo celkem 212 respondentů (121 žen a 91 mužů). Nejvíce odpovídali studenti bakalářského studia (117), pak následovali vyučující (39) a zbytek tvořili studenti magisterského (34) a doktorského (22) typu studia. Ankety se zúčastnili především členové  Ústavu chemie potravin a biotechnologií (69), dále následovali: Ústav chemie materiálů (57), Ústav fyzikální a spotřební chemie (45) a Ústav chemie a technologie životního prostředí (29). Zbylých 12 respondentů tvořili zaměstnanci fakulty jíní než učitelé jako např. pracovníci děkanátu.

Odpovědi na otázku „Co si představujete pod pojmem GMP?“ se velice lišily v závislosti na orientaci konkrétní osoby v dané problematice. Až 139 zúčastněných si pod pojmem GMP představuje potraviny, jejíž vlastnosti byly uměle upraveny na molekulární úrovni tím, že do jejich genetické informace zakódované v DNA byl vložen cizí gen, nebo naopak zablokován gen původní za účelem zlepšení vlastností. Naproti tomu až 42 dotázaných si pod pojmem GMP nedokáže nic přesného představit. Při zmínce o GMP si jako první představí: „chemicky syntetizované potraviny, chodící mrkev, mluvící brambory, či kukuřici s očima“.Zbylých 31 členů FCH už pravděpodobně o GMP slyšelo, vědí, že GMP byly vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu a když uvidí nápis GMP, představí si docela poeticky „pole kukuřice, sóju, prorostlá rajčata, krásna jablka, rýži nebo maso“.

Obecně převládaly v anketě spíše pozitivní názory na GMP nad negativními. Mnoho dotázaných se shodlo, že účelem genového inženýrství je vytvořit potraviny s lepšími vlastnostmi. Z nabídnutých možností za největší pozitivum GMP respondenti považují řešení problému s nedostatkem potravin. Výrazné pozitivum spočívalo i ve zvýšení nutriční hodnoty potravin. Za největší negativum GMP je považován vznik nových alergií. Dotázáni se obávají i vzniku nových druhů mikroorganismů rezistentních vůči antibiotikům, nebo negativního vlivu na přírodní ekosystémy. Překvapivě, a to i přes značné obavy ze zmíněných negativních efektů GMP, by si až 60 % lidí koupilo nějakou GMP (nejvíce geneticky modifikovanou kukuřici).

Možnost „řešení nedostatku potravin“ jako hlavní pozitivum a „nebezpečí vniknutí cizorodé DNA do organismu“ či „vznik nových rezistentních mikroorganismů“ jako hlavní negativa byla nabídnuta jako možnosti záměrně. Jde o nejčastěji uváděná pro a proti GMP, avšak odborné studie tato tvrzení jednoznačně nepotvrzují. Bohužel zavádějící může být i tvrzení o využití GMP k řešení světového hladomoru, protože na prodeji licencí na GMP často bohatnou soukromé firmy. Přerostlá rajčata či krásná barevná jablka v našich obchodech nejsou produkty genetického inženýrství, jak si někteří z dotázaných myslí. Naopak, na pultech našich obchodů se vyskytují GMP spíše minoritně, a to zejména v podobě výrobků z kukuřice, sóji, řepky a brambor.

Na základě výsledků ankety lze usuzovat, že převážná většina dotázaných je informována zejména prostřednictvím médií (internet, televize, rozhlas, tisk reklama a jiné), nikoli z odborných zdrojů. Pak může být jejich vnímání zkreslené a věří i nepřesným či cíleně přizpůsobeným mediálním kampaním než faktům (viz. odpověď, že GMP je chodící kukuřice s očima).  Nicméně z ankety vyplývá, že pedagogové a studenti naší fakulty jakožto vzorek odborné veřejnosti na tom nejsou s informovaností v rámci tématu GMP až tak špatně, i když na vysoké škole s chemickým a částečně biologickým zaměřením by to mohlo být i lepší. Lépe informovaní jsou zkušenější pedagogové, kteří jsou stále v kontaktu s odbornými zdroji, a studenti biotechnologií, jejichž obor se na genové inženýrství zaměřuje.

Výraznou roli při formování názoru na GMP hraje také etika a vědomosti. Zda jsou genetické manipulace etické nebo ne, je v současnosti regulováno i zákonem, ale ve skutečnosti jde často o individuální přístup jedince. Aby bylo možné si na GMP a genové inženýrství jako celek utvořit vlastní názor podložený fakty, je nutné být i patřičně informovaný, a to ze spolehlivých zdrojů. Proto je důležité, aby byl k dispozici dostatek vhodných a názorných informačních zdrojů o genovém inženýrství a široká veřejnost k nim měla přístup. Genoví technologové by si měli dát za osobní cíl informovat veřejnost. Zajímavé by bylo udělat podobný průzkum i mezi lidmi bez vysokoškolského vzdělání, nebo s jiným než chemickým a biologickým zaměřením.

My jsme se naučili, že v rámci platné evropské legislativy lze GMP považovat za bezpečné, nemáme zábrany tyto potraviny konzumovat, avšak uvítali bychom důsledné a jasné označení všech výrobků obsahujících GMP, a to dostatečně velkými písmenky. A hodláme ty značky hledat!

Zajímavé internetové odkazy:

„GMO – Máme se jich bát?“

Moderní šlechtění a potraviny: „Co potřebujeme vědět o potravinách z geneticky modifikovaných plodin“

Rozhovor s prof. Jaroslavem Petrem o GMO

Registr povolených GMO do oběhu

Přehled GMO schválených MŽP ČR k uvádění do životního prostředí

Zákony o GMO


 

 

Autor: Jakub Jäger - Vysoké učení technické v Brně (Fakulta chemická) Přečteno: 2465×

Soubory ke stažení

Komentáře

Článek nemá žádné komentáře

Vložit komentář




Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné

Pomůžeme vyřešit váš problém

Volejte, pište, vyhledávejte! tel.: 541 149 301, info@chempoint.cz Skype: chempoint.cz

Uživatelské odkazy a odkazy o projektu

O projektu Aktuality Kontakt Cíle projektu Jak publikovat Přihlášení Registrace