Fytosteroly v naší výživě

25. 08. 2012

Související obrázky

Fytosteroly v naší výživě.jpg

Fytosteroly, jak už sám název napovídá, jsou steroly pocházející z rostlin. Nacházejí se v rostlinných buňkách, kde kromě dalších biologických funkcí hrají roli jako strukturní složky buněčných membrán. Fytosteroly se strukturálně podobají cholesterolu, od kterého se liší postranním uspořádáním řetězce. Jejich význam pro naše zdraví souvisí s jejich preventivního působení především proti kardiovaskulárním onemocněním. Pokud jsou konzumovány v dostatečném množství, mohou příznivě ovlivnit hladinu celkového a LDL - cholesterolu v plasmě.

Fytosteroly se nacházejíjako minoritní složky potravin rostlinného původu a zatím se jich podařilo objevit a identifikovat více jak 250. Existují zde ve formě volné, dále ve formě konjugátů – esterů nebo glykosidů. Hydrogenací jejich dvojné vazby vznikají dihydroderiváty, tzv. fytostanoly. Mezi nejrozšířenější fytosteroly patří ß-sitosterol, kampesterol a stigmasterol. Zajímavostí je, že stejně jako cholesterol se vyskytuje i v rostlinných zdrojích (kolem 1 % ze všech sterolů, což je například asi 3 mg/100g rostlinného oleje), tak fytosteroly byly nalezeny i v malých množstvích v živočišných potravinách – rybách (například kapr 0,5g ß-sitosterolu/100g tuku).

I když si jsou fytosteroly s cholesterolem tak podobné, jejich význam pro naše zdraví je naprosto odlišný. O cholesterolu víme, že je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy, jejíž důsledkem jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo uzávěr tepen dolních končetin. Naproti tomu fytosteroly snižují hladinu cholesterolu v krvi a to díky blokování jeho přesunu z tenkého střeva (sem přichází z potravy a ze žluči).

Princip snížení vychází zezpůsobu rozkladu a vstřebávání tukových součástí potravy (kam patří i cholesterol) se spoluúčastí žluči, kdy se vytvoří částice zvané micely. Na micely se pak může cholesterol navázat a dostat přes střevní stěnu do krve. Díky podobné struktuře se mohou na micely vázat i fytosteroly a to dokonce s větší účinností, ale podstatné je, že už nemohou projít do krve a tím pádem odcházejí s nevstřebanými zbytky potravy a spolu s nenavázaným cholesterolem z těla stolicí. Výsledkem je nižší množství vstřebaného cholesterolu a jeho nižší hladina v krvi a to i přes skutečnost, že si tělo dokáže kompenzovat nižší přísun cholesterolu vlastní syntézou v játrech.

Tento mechanismus, který finguje u všech věkových skupin a u obou pohlaví stejně a u těch co mají normální hladiny cholesterolu tak i u těch, kteří mají hypercholesterolémii, je optimální, pokud je přísun fytosterolů z potravy v množství 2–3g/den. Bylo ověřeno mnoha studiemi, že dochází ke snížení celkového cholesterolu cca do 10 % a LDL cholesterolu o 10–15 %. Vyšší dávky už snižování cholesterolu nezpůsobují, naopak mohou způsobit snížení vstřebávání ß-karotenu (prekurzoru vitaminu A a antioxidantu) a vitaminů rozpustných v tucích, proto by se doporučená dávka neměla překračovat.

Koncentrace HDL cholesterolu a triacylcholesterolů se nemění, nicméně některé studie prokázali i zvýšení HDL cholesterolu. Absorpce tuků není přítomností fytosterolů nijak ovlivněna. Pozitivních výsledků na snížení cholesterolu je také možné dosáhnout kombinací potravin s fytosteroly (a obecně úpravou jídelníčku) a hypolipidemických léků (statinů nebo fibrátů), což může i dávku těchto léků, které mají í řadu negativních účinků, snížit. Konzultace s lékařem při konzumaci fytosterolů je ale vždy nutná. V této souvislosti je možné konstatovat, že vhodná úprava stravovacích návyků a dostatečný pohyb mají srovnatelné účinky jako užíváníléků.

Sledovány byly i možné účinky fytosterolů a fytostanolů na kvalitu střevní mikroflóry a na prevenci rakoviny tlustého střeva, ale tyto účinky, nebyly signifikantně klinickými testy potvrzeny, i když pozitivní výsledky byly zaznamenány u testů na zvířatechv případě rakoviny

Zdrojem fytosterolů jsou v naší stravě hlavně rostlinné oleje a semena, z běžně používaných olejů obsahuje nejvíce řepkový olej (450-780mg/ml). Dále jsou bohatým zdrojem rýžové otruby (1325 mg/100 g), kukuřičný (klíčkový) olej (900 mg/100 g), sezamové semeno (700 mg/100 g), ořechy (22-700 mg/100 g), sója (350 mg/100 g), pohanka (200 mg/100 g), obiloviny (52-110 mg/100 g), a mandle (140 mg/100 g), pyl sebraný včelami (315-552 mg/100g). Ovoce a zelenina obsahují malé množství fytosterolů (od 5 - do 30 mg/100 g). Běžnou stravou (závisí na geografických podmínkách i na typu stravy-vehetariáni přijímají vyšší množství fytosterolů) je možné průměrně získat 150-300 mg/den, což je množství, které nijak hladinu cholesterolu neovlivní.

Využití pozitivní léčebné síly fytosterolů vedlo k výrobě funkčních produktů s přidanými fytosteroly nebo fytostanoly a tyto produkty jsou cíleně určeny pro konzumenty, kteří mají zvýšenou hladinu cholesterolu (hranice byla stanovena na 5 mmol/l) a nebo pro ty, jejichž koncentrace cholesterolu je nad 4,5 mmol/l a mají další rizikové faktory jako ischemickou chorobu srdeční, diabetes).

Zvýšená hladina cholesterolu je v ČR poměrně častým jevem a na kardiovaskulární choroby zde umírá zhruba dvojnásobné množství dospělých oproti průměru v celé Evropské unii. Jednou z možností jsou právě potraviny (rostlinný tuk, mléčné minidrinky a jogurty značky Flora pro.activ. ), které by tuto neradostnou skutečnost mohli pozitivně ovlivnit. Vhodná je pak, jak bylo již uvedeno výše, změna životního stylu s úpravou jídelníčku a pravidelnou sportovní aktivitou. Bez těchto změn je konzumace potravin s fytosteroly jen bezvýznamnou „kapkou v moři“ a vyhozenými finančními prostředky.

Autor: Dana Vránová - Vysoké učení technické v Brně (Fakulta chemická) Přečteno: 10730×

Komentáře

Článek nemá žádné komentáře

Vložit komentář




Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné

Pomůžeme vyřešit váš problém

Volejte, pište, vyhledávejte! tel.: 541 149 301, info@chempoint.cz Skype: chempoint.cz

Uživatelské odkazy a odkazy o projektu

O projektu Aktuality Kontakt Cíle projektu Jak publikovat Přihlášení Registrace